Ach, ta nekonečná touha být vidět a mít pořád víc. Vražedný koktejl namíchaný dnešní dobou plnou lajků a sdílení. Každého to může dostihnout. Měření pindíků nikdy nebylo snadnější. Máš stylovej byt? Kolik vyděláváš? Jak budou tyhle hadry vypadat na svatební fotce, kam tě pozvali jenom, protože máš staré auto, v kterém můžeš vozit opilé babičky do hotelu. Je těžké odolat různým pochybnostem a tlaku. Ve filmech to bylo zobrazeno od nekonečného utrpení po lajny kokainu a pořádný tah na branku. Who Am I je ten druhý případ.
Benjamin je archetyp naštvaného mladíka, a pokud sledujete zdravě, tak jste mohli podobný případ nedávno vidět ve výborném snímku Hater. Váš megamozek je vám k ničemu, pokud nemáte na zlatých prutech ustláno a vaše sociální postavení se rovná laťce ve skoku vysokém na paralympiádě. Naštěstí je tu svět, podávající pomocnou ruku čím dál většímu množství lidí - virtuální prostor internetu. Po pár hackerských útocích se z Benjamina stane někdo a najednou má vše. Hezký auťák, slibný vztah s přítelkyní a nic nebrání spokojenému "a žil šťastně až do smrti". To by tu ale nesměl být skrytý komplex věčného outsidera, ve smyslu: musím být lepší, musím být víc vidět...
Film má neskutečné tempo a jediné, co by vás mohlo ručit jsou animované pasáže představující svět internetu. Je to jako s matematikou a životem na střední. Kdo tyhle vložky pochopí nebo přežije si užije pořádnou jízdu. Hudba je správně berlínská. Sem tam zazní techínko, když se hackeři ukrývají v budově ministerstva vnitra a vy zjistíte, že u vaření byste si to nepustili, ale v daný moment do sebe vše zapadá a vy hltáte dál a dál. Na tématu filmu je zároveň lehce zneklidňující, že prostředí hackerství rádo ohýbá etická pravidla a tím vám nabízí zajímavé otázky, co je v dnešním světě bezpečné, stabilní, správné nebo špatné.
Dostupné na: Netflix (jaro 2021)
Komentáře
Okomentovat