Velký Marty
Marty Supreme má všechno dobrý. Dvouapůlhodinová stopáž vám nebude vadit, protože tempo je strhující. Dialogy jsou tak rychlé, že je dokážete všechny zachytit jen po dvou čárách koksu. Neexistuje zde jiný komunikační kontext než jen hádky, urážení a křik. Uspěchaná, stažená a kříčící atmosféra vás nebude děsit, protože nemusíte mít strach o žádnou z postav. Všechny budete tak trochu nenávidět.
Timothée Šalameládetenet je v top formě, ale to je něco s čím se tak nějak počítá. Co je mnohem důležitější je scénář, dialogy a humor. Po opravdu dlouhé době se budete cítit, jako byste se dívali na něco velkého. Nemusí tu být 4D efekty nebo hrát hudba Hanse Zimmera. Tady se střílí jeden vtip za druhým v doprovodu tak bizarních situací, že to překoná i váš milostný život.
Je to film, který budete chtít vidět znovu. Při odchodu z kina si budete s blízkými opakovat hlášky z filmu a ještě další týden občas nějakou najdete a vystřelíte ji proti soupeři jako pingpongový míček. Čím to zakončit? Doporučením. Opravdu na to koukejte jako na komedii nebo vás to semele. Díváte se na snímek režiséra, který je zvyklý posadit své postavy na horskou dráhu a nechat je nabourat do zdi ze všech svých špatných rozhodnutí. Zatímco Jedna bitva za druhou je reflexí depresivní, neracionální Ameriky, tak Marty Supreme je přímým vhledem do duše člověka, který se nikdy před ničím nezastaví. Každý máme v životě někoho, kdo jen maká, jede přes mrtvoly a nemyslí na to, co říká, ale tohohle člověka pusťte u filmu z hlavy, ať se bavíte.
Komentáře
Okomentovat