All of Us Strangers: To bolí, ale chci ještě

 

Vlna podzimních filmů toužících po filmových cenách přináší jednu pecku za druhou. Máme tu Poor Things, Wonku nebo The Holdovers, ale komorní drama o osamělém vztahu homosexuálů krouží kolem českých kin, jako by se žádnému distributorovi nechtělo na takový materiál vsadit své peníze. Všichni dělají velkou chybu.

Děj by šel shrnout na půl strany A4, ale zabaví vás celý večer, protože do panelákového dramatu s výhledem na Londýn vstupuje mysteriozní prvek, který vás vrací do historie a kříží ji s realitou takovým způsobem, že se budete v závěru filmu cítit spokojeně zmatení. Tvůrci vám nejdřív pořádně rozhodí sandál, aby vám v závěru vše nenásilně vysvětlili tak, že se nebudete cítit jak vaše babička, které ukazujete poprvé internetové bankovnictví. 

Základem filmu jsou herecké výkony Andrewa Scotta a Paula Mescala. Ani jednoho bych z postele nevyhnal, ale o postelových scénách to není. Kombinace LGBT tématiky, dospělé samoty a odloučení od rodičů s vámi bude pocitově mlátit o podlahu. Dostanete se do stavu, kdy nemusíte být gay nebo lesba, ale hlavou vám probleskne:,,Tohle jsem zažil(a) a nebylo to dobrý." Zároveň je to film, co vám ušetří pár hodin na terapii nebo vás vyhecuje k takovému přemýšlení o svém životě, že by šlo z vašeho mozku napájet pražské metro. 

Jakmile přijde film do kin, jděte na něj. Tipuji, že budete sedět v sále sami, ale garantuji vám, že vám to bude vyhovovat.   



Komentáře