Happiness Never Comes Alone
Počítal jsem s tím, že budu mít touhle dobou schůzku, ale spletl jsem si termíny a už jsem do sebe kopl dvojité kafe. Inu, jde se psát.
Film Un bonheur N'arrive Jamais Seul je těžké najít, ale pokud jste ještě nezapomněli na povědomou fialovou stránku z mládí, kde se stahovaly CD, filmy a seriály, určitě víte, kde tento nadýchaný kousek najdete. Slovo nadýchaný není použito jen tak. Podobnou vlastnost má malý dortík u odpolední kávy nebo bábovka vaší babičky, když ji po měsíci navštívíte, aby vám vynadala, že za ni vůbec nechodíte. Je to dobré, krátké, intenzivní.
Gad Elmaleh v roli záletníka Sachy se v životě nemůže najít. Střídá ženy díky svému povolání barového klavíristy, kříženého z reklamním skladatelem. Všechno je legrace, nic není moc důležité a proč zpomalovat? To se změní, jakmile mu filmaři vědomě naservírují jedno z největších klišé v dějinách filmu, protože Sacha potká krásnou Charlotte přesně ve chvíli, kdy začne na ulici pršet a život se začne komplikovat. Poté následuje klasická romantická křivka: zamilovanost, problém, vyústění (skončí spolu/neskonční spolu?). Naštěstí je zmíněné stereotypní schéma podánu s francouzským humorem a hlavně racionálně vytvořenou motivací všech aktérů, včetně zlobivců, kteří do vztahu našich hrdinů házejí vidle.
Předností filmu je, že si uvědomuje v jaké pozici se nachází. Romantická komedie je něco jako Coca-Cola ve světě filmových žánrů. Pořád stejná a je těžké ji měnit, protože kdo by chtěl něco jiného (žádné umírání, žádné konce bez konců atd). Proto do celkové stylizace vnikají absurdní nápady, jež film osvěžují a sem tam ho pošlou někam do kategorie Žhavé výstřely.
Některé filmy sem píšu jen kvůli tomu, abych je po roce, až bude venku a v hlavě pršet, znovu našel. Tohle je jeden z nich.
Komentáře
Okomentovat