Skateboarding je populární záliba mladých i starých lidí s touhou udělat ze sebe někoho odlišného a výjimečného. Zároveň je to vášeň a filmy o vášni pro určitou věc jsou téměř sázka na jistotu a těžko se v nich dělají chyby. Jediným přešlapem může být uzavření se do vlastní bubliny bez přínosu pro standartní publikum, které jen tak jde kolem. Jako příklad bychom si mohli představit nadšeného blonďáka s dlouhými vlasy, který udělá na rampě krásnou otočku ve dvou metrech, nabalí u toho dvě kočky a skončí s kelímkem piva u bazénu. Takovému příběhu rozumíte. Horší by bylo, kdyby chlapec udělal otočky dvě a začalo se řešit jakou tuhost měli jeho kolečka a jak to souvisí s kulturou daného města. Naštěstí se ani v Legendách z Dogtownu ani v King Skate nic takového neděje. Jen se sladce vzpomíná v doprovodu úžasných historek a příběhu s dobrým i smutným koncem.
Legends of Dogtown je má srdcovka. Přibližně v jedenácti letech jsem na ně byl vpuštěn do kinosálu (určitě při porušení věkové hranice) a nevěřil jsem svým očím. Nechápal jsem pozadí příběhu ani motivace postav, ale najednou se mi otevřel nový svět kluků, kteří dělají bláznivé věci, spí s holkami, nadávají a začínají se jim obrušovat charakter do lidské nebo lehce sobecké formy. Také jsem poprvé zažil lidský problém s velkým P a to rakovinu u jedné z hlavních postav. Znovu jsem tomu moc nerozuměl, ale díky opětovnému sledování po mnoho let jsem z filmu vyždímal maximum a je mou vzpomínkou na dětská léta. Zásadní přednost filmu už byla zmíněna: jedná se o záležitost pro širokou veřejnost s promyšleným a reálným dějem, zakončeným emocionálními titulky ve stylu "Jak to s nimi bylo dál...". To už je pro filmy podle skutečné předlohy klasika, která většinou pohladí po srdci.
King Skate se od bláznivých kluků s Ameriky liší ve dvou věcech. Vypráví o bláznivých klucích a holkách z Československa, a hlavně se zkracuje na 78 minut, aby se mohl převléknout do dokumentaristického kabátku. Mám pocit, že slovo dokument může lidi při pátečním večeru s otevřeným vínem vystrašit, ale i v dalším příspěvku si povíme o tom, že dnešní dokumenty jsou chytřejší záležitost než videa, co jste si pouštěli na střední škole při hodinách biologie. Tady se dělí témata do krátkých kapitol - holky, alkohol, začátky, zahraničí, legendy, vzpomínání atd. Tvůrci nejsou hlupáčci a ví, že i starší generace už dnes zběsile přelétá z jedné aplikace do druhé a pozornost diváka není věčná. Proto nepropásněte šanci nakouknout i do světa skejťáků za dob komunismu. Je to unikátní ukázka, jak to tady bylo na prd a z čeho jsme se byli schopní vyhrabat. Jen si představte, že tady borci cvičili na skejtech podobné sestavy, jako viděli na spartakiádě a maximum umění byl skok do výšky (s prknem na zemi) dokud nepřišel někdo ze zahraničí, aby všichni mohli zjistit, že při skoku se může prkno odlepit od země a ve vzduchu si s ním mohou pohrát i nohy. Žádné Youtube, žádný Instagram. Prostě jsi se na tom kroutil, jak ti to přišlo zajímavé, pil u toho moře piva a cítil ses jak rebel. Ach, to muselo být něco!
Dostupnost: King Skate na HBO GO a Aerovod.
Komentáře
Okomentovat