Sorry We Missed You: Aby bylo všechno normální

 Pardon, nezastihli jsme vás


Na sociální drama není nálada každý den. Je to stejné odkládání jako s objednáním k zubaři, broušením staré kůže na chodidlech, třízením ponožek bez kamarádky a oslovování protějšků, kteří vám nejsou stoprocentně sympatičtí, ale hodiny v baru tikají a jste už měsíce sám / sama. Přesto se po překonání prvotního nepohodlí dostaví částečná nebo kompletní úleva od fyzické nebo emocionální bolesti a to je důvod, proč se vyplatí vložit na jazyk tento kyselý bonbon a počkat si na sladkou žvýkačku uvnitř (...nebo taky připínáček, jestliže máte zlého strýčka a narušené dětství). 

Sorry We Missed You vás pozve do rodiny, o které jste všichni slyšeli, avšak s trochou štěstí nevěděli, jak to uvnitř vypadá. Dvě děti, malý byt a rodiče vydělávající životní minimum v prostředí, kde nikoho nezajímáte a slovo dovolená je v pracovní smlouvě napsané pod čarou mikroskopickým písmem, jako odměna pro všechny, kdo pracují 12 hodin denně, 6 dní v týdnu, 13 měsíců za rok. Nejsilnějším motivem je snaha otce postarat se o rodinu a zbavit ji pouhého přežívání. V opozici je mu syn, nucený chápat střechu nad hlavou jako samozřejmost. Oba jsou chyceni v pasti neporozumění. Nejde se nebát o vlastní dítě, stejně jako nejde v určitém věku pochopit, co se s vámi děje a proč se cítíte nepochopený a osamocený.
 
Pohled na rodinu připomíná firmu kreativních, starostlivých a výkonných lidí. Každý dělá na svém projektu a nezáleží, jestli je to kluk, snažící se zapadnout do světa nebo matka, která pohlcuje všechny konflikty jako houbička ve studentském bytě, která leží nevyždímaná a nasáklá na dně dřezu. Někdy je trochu smutné, že lidi své projekty nechápou. Je těžké starat se finančně o rodinu a zároveň být táta Parťák. Je těžké být v dospívání v pohodě, nebo aspoň nebýt divnej a do toho plnit očekávání svých rodičů. 
 
V závěru filmu se nemusí prolínat tisíce příběhů dohromady. Nikdo tu nepřetáčí čas ani nevytahuje dvojníky ze skříně pro vyvolání úžasu. Přesto vás brutálně realistické zvraty nechají s otevřenou pusou koukat na obrazovku, zatímco vám stydne večeře. 
 
Dostupné na: Edisononline
 

 

Komentáře