Říjnové nebe
Miluji určité filmové stereotypy a tohle byla jejich přehlídka. Na druhou stranu nemůžu dloubat do autorů, co všechno si přimysleli, aby bylo October Sky tak sladké, jak ve své filmové podobě bylo, neboť příběh je založený na skutečných událostech o bláznivých rakeťácích a době, kdy v Americe docházelo uhlí.
První a nejvýraznější filmový vzorec je zde syn nepřijatý otcem, kvůli tomu, že si vybral jiný job než jeho tatínek, který každý den láskyplně míří do uhelného dolu. Nechci na něj házet jen špínu. Je to frajer, který se dokáže o všechny postarat a přiložit ruku k dílu. Představte si prostě uhelného Robina Hooda, jenž lehce opovrhuje svým synem, ale jinak chudým pořád dává.
Poté už tu máme jen drobnosti v podobě třídního šprta, zavrženého většinou školy, ale díky jeho vlastnostem si ho začne banda rakeťáků vážit. Konečně se dostávám k tomu, proč tolik mluvím o raketách. Děj filmu je totiž velice jednoduchý. Mladý Homer uvidí na nebi ruského Sputnika a rozhodne si postavit vlastní raketu. Dokážete si představit, jak s tím narazí v hornickém městě plným pochybovačů. Přesto se zde objeví pár lidí, kteří ho tlačí dopředu a je nádhera se na to koukat. Jedná se trochu i o historické pohlazení, když sledujete bandu kluků, kteří kolem roku 1960 odpalují domácí rakety a skotačí kolem nich, jako opice po nalezení krabice plné banánů.
Stojím si za tím, že boj nechváleného a neuznaného syna proti vlastnímu otci tu hraje první housle a možná na základě toho vytvořím vlastní výzkum, že je svět z poloviny ovládán syny, které tátové milují a z druhé poloviny ho ovládají synové, hnaní nedostatkem této cenné suroviny v podobě tátova poplácání po rameni.
A závěrem je tu filmařská třešnička na dortu v podobě Dorothy. Krásné, porcelánové a křehké dívky, vedle níž postává perfektně vybraná herečka se vzhledem citlivé, chápavé a trochu stydlivé dívky, která postrádá tu filmovou jiskru, vytvářenou kamerami a humbukem, co se děje jen kolem největších hvězd. Takových dívek bohužel postává na plesech u baru opravdu hodně. Chlapci, neměli bychom být tak slepí. Nikdy nevíte, za co vás různé dívky obdivují. Buďte pozorní a nedbejte na hollywoodské kamery.
Konec filmu i článku opět patří rodičovskému vztahu, vykresleného metaforami, kdy se mladý chlapec spouští místo nemocného otce hluboko pod zem, přestože jsou jeho sny ve hvězdách. Kdo ví, jak to dopadne. Podívejte se na to a sami si v hlavě rozeberte, jestli jste víc táta nebo syn. Možná si uvědomíte, jak je těžké rozhodnout se v životě pro něco jiného, když vedle vás stojí někdo, na kom vám záleží od jeho narození. Svítí mu oči a s nadšením vysvětluje, jak to "jeho" všechno funguje a jak je to skvělý. Nejrizikovější na tom je, že kolem těchto zapálených lidí většinou sálá takový žár, že skrz něj neprojde pochopení pro někoho, kdo může mít v životě jiný plán.
Komentáře
Okomentovat