Richard Jewell


S omezením, přerušením a celkovým nevyjasněním své budoucí taneční kariéry mám více času chodit do kina, ale zapomeňte na to, že bych vymetal Cinestar, co se vás jen snaží oholit na popcornu a nachos. Mé srdce patří jabloneckým kinům, kde se vždy zabořím do středně prosednuté sedačky, pozdravím se se zbytkem (deseti) diváků, co tam většinou chodí na kvalitní filmy a užívám si prostor velkého městského kina. Vždy, když vkročím do sálu s pocitem, že na mně nezáleží, tak pohlédnu na označení únikových východů nad dveřmi, které jsou natřeny na bílo, protože jsem tuto připomínku napsal do knihy návštěv, neboť mě jejich intenzivní světlo rušilo při projekci krátkých horrorů. Kecám, vůbec mě nerušilo. Nejraději bych v sále rozsvítil halogeny a dal si na klín dvě štěnátka, ale to je jiný příběh...

Richard Jewell je film navazující na úsěšnou tvorbu Clinta Eastwooda. Po Grand Torinu přišel citelný propad v kvalitě, ale Clint se asi vyhrabal z krize mrtvého věku 89 let a rozhodl se přejít do stádia nesmrtelného věku. Od té doby za sebou nechal památníček Amerického snipera nebo klikaře Sullyho na řece Hudson. Z formy příběhů se nikam neuhýbá. Zase tu máme hrdinu z řad obyčejných plebejců, který dělá jako by se nic nedělo, ale přitom zachraňuje Ameriku takovým způsobem, že je proti němu UNICEF v Africe naprostý břídil a Tomáš Šebek by ho volil za prezidenta.

Z přirovnání by se mohlo zdát, že se jedná o doktora, ale Richard není doktor, ba ani vyznavač zdravého životního stylu. Typický sádelník má rád spravedlnost, podobně jako celé USA s nálepkami na náraznících: "Support our troops" nebo "Football Mom". S láskou k pořádku to ale Ríša někdy přežene a kvůli tomu z něj po nahlášení a následném výbuchu bomby v olympijském parku není hrdina, co spasil tisíce životů, ale hlavní podezřelí. Najednou pohádka o spravedlnosti končí a maminka pláče v obýváku, že jí FBI odnáší spodní prádlo i dózy na sušenky a Richard Jewell je terčem novinářů i detektivů, kteří potřebují najít viníka za každou cenu kvůli penězům, slávě, úsměvu při kterém odhalíte horní i dolní zuby a mnoha dalším "American dream" hodnotám. Přeji příjemnou zábavu a snad se někdy potkáme v kině.


Komentáře