Klaus

Původně jsem chtěl celý příspěvek věnovat urážení Mrazíka. Měl jsem nachystaný seznam všech zakázaných slov podle kategorií, jako například mentální nemoci, mateřská školka, exkrementy, přirovnání k válečným zločinům a mnoho dalších, avšak rozhodl jsem se, že Vánoce jsou svátky klidu a proto bych se tím dementním filmem neměl zabývat.

Klaus je naprostý opak hloupého, stupidního, kýčovitého, stereotypního, rusofilního příběhu... Máte pravdu, řekl jsem, že Mrazíka nechám na pokoji, ale on je ztělesněním člověka, co vám volá na štědrovečerní večeři, že se moc omlouvá za to, že jsi spletl ve svém růžovém Peugeotu 106 zpátečku s jedničkou a napálil to do vašeho BMW. Klaus je oproti tomuto hulvátovi klidný a inteligentní muž, oblečený ve vánoční atmosféře, která vám nic nenutí. Občas vám nabídne z náprsní kapsy vtip nebo vám dá přivonět k věcem, nad kterými je čas se o Vánocích zamyslet.

Jako nejlepší poselství pro vánoční lámání hlavy se mi zdála myšlenka: "Co z toho máš?". Možná zní trochu nesrozumitelně, tak si představte scénu z filmu, ve které je rozmazlený fracek, zachraňující se před vyděděním, natlačen do role pošťáka, co rozváží se starým vousatým dědou dárky a s vidinou odpracovaného času v pekle pomýšlí na nebeskou odměnu v podobě plavání v otcovo dědictví. Tento fracek se zeptá Klause sedícího vedle něj: "Co z toho máš?". Můžete to zkusit taky. Zeptejte se sebe 23.12. až budete balit retro láhev plzeňského piva pro dědu, kterého znáte asi jako recept na štěstí, proč to děláte a co z toho máte. Možná zjistíte, že děláte všechno správně, protože pivo mu udělá radost a je to hotové, nebo přijdete na to, že tím žehlíte jen pocit viny z vašich návštěv o frekvencích sněhu na Sahaře. Tohle nemělo být nějaké zamyšlení nad podstatou Vánoc. Mě se jen líbilo přemýšlet o motivaci každé věci, co člověk dělá, protože ať se to zdá nebo ne, vždycky je v tom kousek sobectví, ale to sobectví může být pozitivní. Někdy až do takové míry, že ho přijmeme za své a přesně o tom je vánoční pohádka Klaus.

Neupadejte z toho prosím do úzkosti. Film není o nedostatečné pozornosti k prarodičům. Je tam i láska, lehká variace na Romea a Julii, zadrhlost starších generací a krásná optimistická křivka zvedající se z šedé nuly na pestrobarevných sto.

P.S: Mrazík je k*****.