Before Sunrise

Před úsvitem

Romantický film může mít mnoho podob. Vztahu může bránit například překážka, představme si ji třeba jako naleštěnou brokovnici tchána, který doufá, že se jeho dcera provdá za může, jehož dveře od auta se budou otvírat směrem nahoru, ne do strany jako buranům ze sídliště. Jindy se může jednat o vztah komplikovaný, příliš vášnivy, krátký, nestabilní, promiskuitní nebo smícháte všechno dohromady a dostanete recept na 80 % všech komedií, co se v Česku natočili. Každopádně, kromě Pelíšků mám rád romanťárny pozitivně laděné, ne takové, kde si strkají lidi hlavu do trouby. Přesuneme se radši k filmu a mých názorech o vztazích. Jedno nebo druhé vás může zajímat trochu méně, ale já to namíchal tak, abyste se nemohli bránit. Něco jako ty jogurty, co mají sladkou náplň dole a nahoře je to bílé a kyselé.

No comment, že se dva lidé potkají jen tak ve vlaku a vystoupí spolu ve Vídni. To nechcete vidět jako návod na seznámení. Mají se seznámit přes kamarády nebo přes inzerát. Další důvod, proč by Před úsvitem nemůže fungovat jako výukový materiál pro ideální vztah je, že hlavní hrdinka přistoupí na všechny bláznivé věci, co vymyslí její potenciální balič během pár minut. Takhle to přeci nefunguje a jestli jo, tak v tom vesmíru chci existovat! Podle mě je totiž největší blok vztahů právě kvůli tomu, že lidi nechtějí dělal bláznivé věci, ale na druhou stranu dělat bláznivé věci vyžaduje velkou porci důvěry a většinou ji u sebe máte na prvním rande méně než rohypnolu. Tím se vytváří začarovaný kruh, který možná s trochu času vytvarujete na srdíčko. Jo, tohle se mi povedlo...

Film se hodně podobá snímku Noc v New Yorku, jenž jsem viděl asi pětkrát, ale člověk nemůže pořád snít o perfektně vypracovaném hrudníku Chrise Evanse. Musí jít dál.

V závěrečném uvažování o Before Sunrise a lásce (no, není to dneska krásný příspěvek?) bych rád věděl odpověď na otázku: Co se hlavnímu hrdinovi honilo hlavou, když celý film chodil s tou blondýnou po Vídni a vykecávali si díru do hlavy? Nevypadal, že pořád myslí jen na to, kdy už si dají první pusu nebo co budou dělat v noci. Sakra, právě když píšu tuhle poznámku při sledování filmu, tak po něm holka vyjede. Proč už ve filmech z roku 95 dělali první krok ženy. To byl každý scénárista, tak zoufalý, že všude cpal ideál, jak by to chtěl mít? Odporné. Otázku jsem nedokončil, ale PSko vám ještě napíšu. Na víc už nemám energii a vy určitě náladu.

P.S: Film končí lehkým příslibem o pokračování. Drsné je, že pokračování vzniklo až o 9 let později, ale o Before Sunset si možná povíme někdy jindy.