Parazit

Gisaengchung / Parasite

9/7, 11/10, 67/59! Všechny tato hodnocení bych právoplatně udělil korejskému trháku parazit. Napřed jsem pevně důvěřoval, že se jedná o japonský snímek a divil jsem se, kde v Japoncích vzala záliba v tak černém humoru. Například, snímek začíná hledáním wifi v mini garsonce, která je velká jako zadní sedačky vozítka Smart (ano, chytrolíne. Vím, že nemá zadní sedačky. Ty taky patříš mezi tyhle rejpavce, co si nedokáží užít ani malinký vtip?).

Bohužel, má důvěra v původ filmu byla špatná a věřte mi, že o důvěře nemluvím jen tak. Až film uvidíte, pochopíte, že jsem právě nevytvořil oslí můstek, ale oslí Golden Gate. Celý film je v základu o víře v doporučení. Docela mi to začíná uzrávat v hlavě, jako sýr ve spodní poličce studentského bytu. Všichni na světě musí v určité chvíli věřit recenzím a doporučením. Například, pronajímáte si mahagonový srub na Bali a chcete vědět, jestli je ok, nebo chcete jít do restaurace na hamburger za 80Kč a pro jistotu se podíváte na Google a doufáte, že má aspoň 2,5 hvězdy. Ve snímku se s těmito útrapami musí vypořádat super bohatá rodinka, co přes vkládání nenaplněných snů do vlastních dětí, nemá čas na prověřování služebnictva a dalších věcí, co si kupuje.

Vedlejší téma jsou sociální rozdíly ve společnosti. Naštěstí i tady je to řešené s humorem a možná kvůli tomu skončí někdy někomu nůž v hrudníku, ale není to nic, co by vám mělo kazit úžasný, vtipný a podmanivý zážitek.

Dlouho tady nic takového nebylo. Často chodím na filmy do kina. Zavrtám se do červené sedačky ve Světozoru nebo Atlasu a na konci filmu si jen vzdychnu: "No, to nebyl ten film, který musí vidět všichni." U Parazita je to ale jinak. Pusťte si to a dozvíte se, proč si film zasloužil nálepku: Nejvtipnější vítěz Zlaté palmy z Cannes od doby Pulp Fiction. Film je vhodný i pro lidi, co nemají rádi Pulp Fiction, protože se na něj můžete dívat i bez slovníku americké subkultury a také bez papíru a rýsovacích potřeb.