Rust and Bone / Na dřeň
Překonal jsem nápor bad days, co se na mě valí po návratu do civilizace a odhodlal jsem si pustit jednu francouzskou romantiku, která je výjimečně i pro chlapy, protože se z jedné třetiny točí kolem zápasů na ulici. Zbytek jsou jen nejistoty a city. To první mužům jde, to druhé už moc ne. Pardon, že tady takhle pomlouvám vrchol potravního řetězce, ale až někdo na pivě řekne slova "trápí mě" nebo "mám radost", tak možná změním názor (poté co vtipným hlasem okomentuji, že je trapnej, abych sám neztratil masku).
Nejistota a vášeň jsou dva hlavní tahouni pro obě postavy. Ona je cvičitelkou kosatek ve vodním parku a on je otec se synem, snažící se vydělat na každém rohu, dokud mu nespadne do klína příležitost prát se za peníze na dvorcích předměstí. Na příběhu je krásné, že vášeň zvítězí nad nejistotou. Oni totiž oba dva zamilovaní miláčkové by si mohli v temném koutě pustit Radiohead a smáčet svými slzami kobereček Lindknud, zakoupený v Ikee na rohu, protože osud jim při rozdělování štěstí nenalil půllitr, ale spíš malého panáka z Dejvické nádražky.
No vida. Já mám radost, že jsem jednou mluvil aspoň trochu o filmu a nerozebíral tady svůj osobní život, ikdyž jsem měl na začátku docela namále. Povede se mi to skoro každý příspěvek, tak jsem si jednou mohl dovolit nehrnout do vás všechna moudra světa a výjimečně jsem se snažil trochu přiblížit film. Vždyť kvůli nim tady jsem. Starosti patří nad pivo, kde se nebojím říct "trápí mě...".
P.S: Hraje tam Marion Cotillard, tak vlastně nevím, proč jsem se tu vykecával, abych upoutal vaši pozornost.
Komentáře
Okomentovat