Tři blízcí neznámí
Většina populace se nedívá na dokumenty a většina větší, než ta většina většiny vůbec nechápe, jak se někdo může dívat na dokumenty v kině. Nestřílejte se do hlavy, pokud jste nepochopili tuto hru se slovy. Nechte si kulku v pistoli až do konce filmu a teprve potom se rozhodněte, kam ji vystřelíte...(doporučuji nestřílet a zbraň prodat někam, kde ji opravdu potřebují , třeba do Lidlu, kde se zlevní bačkory)
Zpět k nudným dokumentům. Zapomeňte na toto přirovnání. Nezajímá mě, že jste se na základní škole dívali na nekonečné záběry na dno moře a Hledá se Nemo byl oproti tomu oscarový velkofilm. Méně šťastní z vás možná viděli dokonce scénu, kde zajíček rodí svá mláďata, která byla sprostě vložená do jediného spolehlivého média přelomu 20. a 21. století - Krtečka. Udělejme za obdobím nudných dokumentů tlustou čáru. Teď jsou tu Tři blízcí neznámí.
Děj je zkrátka neuvěřitelný. Nemůžu vám ho sem napsat, nečtěte ho ani na čsfd. Zkazíte si zážitek. Můžu zde mluvit pouze o hlavní myšlence filmu. Je to o trojčatech, tak vám to může být i trochu jasné :-). V závěru filmu se řeší, jestli je důležitější výchova nebo genetika. Máme v sobě naprogramováno, co z nás bude nebo za to můžou rodiče. Co ovlivní, že jsme usměvavý, smutní, depresivní nebo nebojácní. Odpověď je skrytá někde v archivech univerzitní laboratoře a nemůže se zveřejnit dříve než za 50 let. Nebudu vám lhát, ale nemusíte být Einstein, naopak i člověk s mozkem Forresta Gumpa by tuto záhadu dokázal po shlédnutí filmu vyřešit.
P.S: Video s Krteček a maminka považuji za nejdepresivnější animovaný film všech dob. Tímto se omlouvám filmu Můj život Cuketky
Komentáře
Okomentovat