Až jednou napíšu příspěvek na blog a nebudu u toho pod vlivem,
tak to půjdu zapít. Sice se u toho odstanu do začarovaného kruhu a možná jsem
tuto metodu začal aplikovat už dávno a teď se nacházím, tak ve stodvacáté
dimenzi své opilosti a… a… tím se dostávám k hlavnímu tématu nového Spider-Mana.
Ve filmu se totiž potká více Spider-Manů z více dimenzí
a postupem času přijdou na to, že jsou si docela podobní a mají stejné
problémy. Ups, řekl jsem vám kousek děje, ale řekněte mi, že se vám to nestalo
už dřív s Game of Thrones, Avengers nebo na základní škole někdo prokecl
konec seriálu s názvem Jak se dělají děti.
Zpět k dimenzím. Podle mého názoru člověk taky žije ve
své dimenzi a nevidí bubliny (dimenze) ostatních. Přitom si stačí s někým pokecat
nebo jen vzdychnout, že toho máte zrovna teď hodně a najednou se vedle vás
prolomí hráz emocí a vy víte, že v tom nejste sami. Když se dokážete
někomu svěřit se svou dimenzí, tak najednou zjistíte, že ostatní jsou vám
docela podobní ve svých problémech i ve svých radostech. Nakonec se sejdete všichni
na jednom místě, jako Spider-Mani v tomto filmu a snad to postupem času
dokopete do zdárného konce. Tudíž si pamatujte: Když je ti nejhůř, otevři svoji
dimenzi i pro někoho jiného a možná ti to pomůže.
Příspěvek byl napsán během pěti minut a byl sponzorován značkou
Plzeňský Prazdroj (3x 0,5l)
Komentáře
Okomentovat