V životě jsou období, kdy se člověk cítí vyhořelý jako Notre Dame. Řešíte, jestli se ve všem rozhodujete správně. Jestli vás baví víc tohle nebo tamto. Někdo zasvětil celý život pojídání dortů a přemýšlí, jestli neměl celý život radši lízat zmrzlinu. Chvíli ho to válcuje, nejhorší je, když nemá zkušeného cukráře, s kterým by si popovídal o nových typech polev a náplní. Většinou však všechno dobře dopadne a najednou se v zadní části vitríny objeví dortík bez cedulky, který si vybereme a uvědomíme si, že nám dorty pořád chutnají a jít na plné koule do zmrzliny by byla pěkná blbost.
Období, kdy se rmoutíme nad čímkoliv nám může pomoct
přečkat HUDBA. Ať už je náš problém:
- jestli byly dorty dobrá volba
- práce
- vztahy
- tvar našeho nosu
- a další věci, bez kterých bychom se ani chvíli neobešli.
Hudbu prostě pustíte na plné koule a necháte aspoň na
chvíli odplout zlé myšlenky ve žluté ponorce po dálnici do pekla.
Hudbu většinou konzumuji pouze jedním smyslem, ale když
už mám song hodně naposlouchaný a věřím, že by píseň mohla mít zajímavé poselství,
tak se podívám i na klip. Tohle je výběr písniček, co mají podle mě videoklip s
příběhem. Nejedná se o vnucování písniček typu: „Jsem mastnej, hnusnej stopař,
co ti šlohl audio kabel v autě a teď tě budu 2 hodiny týrat muzikou, co se
mi líbí.“
Kodaline - High Hopes
Začínám z ostra.
Vždycky když to slyším se chci vrátit na Colours of Ostrava. Prší a já
se ptám, kde byl tento sladký hlásek, celý můj život.
Tohle téma tady nevytahuji, protože mám kolem sebe čím dál tím více lidí, co jsou touhle věcí ovlivnění a já se o tom bojím psát a taky o tom psát nechci. Na druhou stranu je to dobrý klip i písnička a takhle nenápadně se to ještě snese.
Jimmy Eat World - The Middle
Foo Fighters - The Walk
Omlouvám se, že je to samý rokec, sekec, mazec. Jestli vás to mrzí, tak si pusťte třeba Let You Down, kde si díváte tři minuty, jak se někdo topí. To je taky cool. Ale teď zpět k jednomu z nejlepších videoklipů, co kdy vznikl:
Komentáře
Okomentovat