Poslední dobou se pořád víc zamotávám a zamotávám do všeho, co dělám a co mě ještě čeká. V neposlední řadě všechno pečlivě kontroluju. Všechny chyby musí pryč. Ani jeden krok nesmí šlápnout na čáru mezi dlaždicemi. Věděli jste, že většinu starých příspěvků jsem začínal určením času? Třeba: Poslední dobou, někdy, vždycky atd. Až posledních pár měsíců se zoufale snažím začít originálně třeba slovesem nebo nějakým úplně debilním slovním spojením.
Přišel jsem večer na byt. Totálně zničený z toho, že nevím, o čem psát bakalářku, z toho, že dávám všechno co mám sportu, který mě stejně dokáže vzít a z pódia, kde jsem šťastný a flákne se mnou o parkety, jako bych byl na plese a při skoku z pódia tam nebyla má kamarádka, co rychle zavolá ostatní, abych si nezlomil vzácné obratle. Seznam věcí, co mě štvou je nekonečný a věřím, že to máte stejně. No tak, jen se nedělejte, že často s lidmi nesoutěžíte, kdo má těžší život a plnější diář.
Do této nálady si pustím film, kde hraje skvělý herec z mého téměř nejoblíbenějšího filmu a těšil jsem se, jak ze mě všechno spláchne. Myslel jsem si, že romantické drama je správná volba, ale najednou mi film přišel divný a zvláštní. Říkal jsem si, že takhle by se to nikdy nestalo a co si z toho mám jako odnést? Odnesl jsem si z toho, že blbá nálada už mě našla i u mé nejoblíbenější aktivity.
Snad se mi podaří odpustit filmu (i sobě...wow, to je hluboké pane Zeman). Nakonec jsem rád, že jsem ho nepřetočil, což se o dosavadních životních troubles říct nedá :-). Teď už bych sklouznul k motivačním citátům "zítra to bude lepší" a podobným hovadinám, co my moc nepomáhají. Proto radši skončím s tím, že jsem dnes přeci jen něco dokázal. Začít příspěvek znovu tím vadným: "Poslední dobou..."
Málem bych zapomněl. Film se jmenuje Les Nom Des Gens (The Names of Love) a je moc hezký.
:D tohle je mnohdy i zajímavější číst
OdpovědětVymazat