Contratiempo

 The Invisible Guest

Sen se stal skutečností a já po dlouhé době píšu příspěvek v době, kdy ho hned po dopsání mohu dát na internet a možná si ho i někdo všimne. Víte, ono to s tou viditelností není tak jednoduché, protože se, zaprvé moc nesnažím a zadruhé film dokoukám většinou pozdě večer a nový příspěvek by se všem objevil na jejich noční facebookové zdi, kde není nic zajímavého. Pouze kamarádi, co komentují deb**ní fotky typu: Označ někoho a když ti do pěti minut neodpoví, tak je plný k*****, neboť má v přátelích někoho, kdo tyhle věci dělá a není ment.... Pardon, nechal jsem se unést. Přejdeme k filmu.

Jedná se o španělskou lahůdku, tak že si nechte zajít chutě na to, že budete tento klenot sledovat jen občas od plotny nebo od dítěte (pokud jste žena) nebo u nějakého vašeho koníčku, co vás nesmírně baví (pokud jste muž). Vyžaduje vaši plnou pozornost. 

Nejvíc se mi líbilo, že filmaři vám neukázali víc, abyste měli v této napínavé skorodetektivce navrch. Chlápek, co se snaží vyvrátit obvinění, že zavraždil svou milenku se baví s právničkou ve svém bytě a ona z něj tahá, jak se to všechno stalo. Jenže když vám někdo něco takhle vypráví, tak vám nemusí říct všechno. Filmaři se ale striktně drží jeho slov, tudíž vám ukazují, co vám vrahoun/neviňátko předkládá a vy nemáte šanci vidět něco víc. Jste odkázaní na stejná fakta jako mají všichni ve filmu. Žádný Columbo, kde na začátku vidíte celou vraždu a pak jen počítáte vykouřené doutníky. Je to jízda. Věřte mi. 

Zdroj obrázku: https://cineguru.com.mx/article/1857/