Existují filmy, které byly stvořeny k tomu, abyste si sedli na gauč vedle svého táty nebo dědy a zapnuli tlačítko play. Potom už se jen zaposlouchejte do vyprávění moudrého muže, který fandil svému borcovi, když vám ještě teklo mlíko po bradě. Nebojte se ptát. Když budete mít štěstí, otázka, komu jsi fandil, zahájí mohutný proslov, za který by se gestikulací a výkřiky nestyděl ani Adol..., řekněme, že by se za něj nestyděl ani průměrný Ital, co říká kamarádovi, kolik koupil rohlíků.
Rush - Rivalové
James Hunt nebo Niki Lauda. Je zvláštní, že se zde objevuje motiv, ke kterému se vrátíme i v druhém snímku. Jedná se o souboj gentlemana, co má vše naplánované dopředu a je chytřejší než Siri proti šoumenovi a bohémovi, jenž si užívá života na plné otáčky a věřte mi, že otáček je ve Formuli 1 opravdu dost. Opět se tu nedá dělat nic jiného než chválit. Perfektní hudba od H. Zimmera a kamera vás také perfektně vtahuje do děje. Kouzelné na to všem je, že budete mít chuť pustit si Rivaly znovu, přestože budete vědět kdo vyhrál.
Borg vs McEnroe
Jedná se o švédský film a na webu čsfd.cz si můžete všimnout, že Švédové neměli McEnroea úplně v lásce, neboť ve Švédsku šel film do kin pouze s názvem: Borg. Zmíněný hrdina národa blonďáků s modrýma očima je podobný typ jako Niki Lauda, kliďas, co každý den chodí brzy spát, kontroluje si každou minutu napnutou raketu a chce hroooozně moc vyhrát. A pak je tu McEnroe. Zde opět nepřichází odbočka ze zajetých kolejí. Tento chlapík by dokázal na večírku udržet v pití krok s našim prezidentem a má ještě jednu vlastnost navíc. Neuvěřitelně se vzteká a hádá.
Abych nebruslil jen po povrchu, tak v každém filmu si můžeme najít kousek sebe nebo někoho koho znáte. Nechápete proč někdo chce pořád vyhrát a nejde kvůli tomu ani na pivo do hospody? Nebo naopak znáte člověka, co se o nic nestará a životní úspěchy přichází sami? Každý má jinou hlavu a v těchto dvou filmech je to krásně vidět.
A nepouštějte si to sami ;-)
Komentáře
Okomentovat