Jarní úklid s.r.o
Představuji vám další oběť filmových recenzí. Nevím, co přesně způsobuje nespokojenost těchto lidí. Je to pěkný příběh o hledání životní spokojenosti. Nevím, jestli je to Amerikou, ale spokojenost je zde spojená hlavně s prací. Lidé, co jsou v něčem dobří se to bojí dělat naplno, protože to nevydělává dost peněz, nedej bože, že by se tím měli chlubit na třídním srazu, kam se všichni chodí vytahovat s novým bavorákem a o deset let mladší přítelkyní bez volebního práva.
Sestry Rose a Norah se potácí životem a hledají stéblo, za které se zachytí v tobogánu života plného tlusťochů, kteří tě v každé zatáčce přimáčknou ke zdi. Jedno takové vysvobození by mohla představovat práce v podobě uklízení po zemřelých lidech. Umřít se dá různě a dívky postupně objevují osudy různých lidí a snaží se vypořádat, jak se snahou být spokojený, tak i s temnou minulostí, z které zbyl jen otec, snažící se rychle vydělávat peníze originálními, nicméně vždy zoufalými způsoby.
Psáno s kocovinou. Berte to tak, že se vám tady snažím prodat opravdu dobrý film opravdu špatným způsobem.
Komentáře
Okomentovat