Upozornění: Moc jsem záznamy neupravoval. Možná byly vtipné jen v určité situaci. Doporučuji procházet seznam odzadu. Na začátku jsem měl větší zásobu kvalitních kousků.
5.
Romantické filmy nemusí být jen o seznámení dvou středoškoláků s kouzelnou schopností bezedné peněženky, protože evidentně nikoho nezajímá, kde berou peníze na romantické večeře a kabriolety, kterými se prohání pro palmových ulicích Los Angeles. Ano, existují i jiné situace. Zde se podíváme na jednu, kde Romeovi stojí v cestě za Julií protivník v podobě milence. Taková překážka se většinou překoná tak, že...no? no? Ano, že se na toho ňoumu najde nějaká špína. Po první vteřině však pochopíte, že náš Romeo si nemůže dovolit oblíbené finty v podobě nastrčených kalhotek pod postelí, ale bude se muset se situací vypořádat jinak. Povede se mu to? Má se mu to povést? Vodíme vás s režisérem za nos? Nevím...to je jasný….
V našem věku si jen těžko představujeme odchod do důchodu. Ze všech videohovorů a tabulek možná můžete cítit počátky syndromu vyhoření, ale je to nic proti tomu, když slavný herec začne ztrácet popularitu a tím i pevnou půdu pod nohama. Nedá se nic dělat. Tato situace má dvě řešení. Buď se s tím člověk smíří. To vyžaduje dlouhé noci prosezené na klíně svých kamarádů nebo u lepkavého baru. Druhá možnost je se pomstít. Takhle to zní strašně jednoduše, ale to budete koukat, až si hlavní hrdina Phil si vybere… nechte se překvapit! Jedeeem!
Poslední rok může u více lidí vyvolat pocit stereotypu. Každý den saháte stejným chvatem pro pastu, po jejím otevření přehazujete kartáček do druhé ruky a čaj nebo kafe byste si také udělali poslepu. Poté nějaká práce a ošklivě prázdné večery, které někdo vycpe další prací a ostatní zkouší dělat věci, co nikdy nedělali, ať už se jedná o všechny ty jógy, mindfulnessy, seriály, nakupování zbytečností nebo ještě horší prohlížení zbytečností, co si stejně nikdy nekoupíte. Teď na chvíli vystupte z vašeho režimu a představte si, že by se jedna z vašich rutin rozbila. Zmizel by vám kartáček… někdo by ukradl rychlovarnou konvici a notebook by se nezapnul ani po úderu kladivem. V tu chvíli přestáváme být ve střehu a dostáváme se do nových časových rovin, které by nikdy nevznikly. Jak to může dopadnout se podíváme v kraťásku Destiny.
Prázdný prostor je film o prázdnotě. Každý si žijeme svůj přeplněný kufr, a přestože se ho snažíme perfektně zabalit, tak z něj sem tam něco vypadne a naopak se tam místo toho něco nového může nacpat. Jste bystré hlavičky a z minulé těžce vypocené věty jste pochopili, že balení je v tomto smyslu metafora života. Žijeme ho dost naplněný? A můžeme ho naplňovat někomu jinému? Nad tím se zamýšlí zfilmovaná báseň, kde jde spíše o lyrický prožitek než o hlídání scény, abychom neprošvihli, kdo je vrah...žádný tam není. Soustřeďte se na kombinaci hudby, a hlavně pekelně dokonalé animace typu zastav, zmáčkni foťák, zastav, zmáčkni foťák. Udělat takový film není jen tak a doufám, že na konci poklepete výtvarníky a kameramany na virtuální rameno.
Život smrti. Hahaha. To je ale pěkný oxymóron. Ne, opravdu. Poslední dobou je důležité věnovat se tématům, která se před tím tolik neřešili. Krávy, co se řežou do hamburgerů mají život, Ženy mohou řídit autobusy, muži mohou projevit své city a takhle bychom mohli pokračovat do nekonečna. Na filmech mám rád ono ukazování prstem na co jste ve vašem zohledňování ještě zapomněli. Jedním z příkladů je, jaký život má smrt. Měli jsme tu příležitost vidět nějaké filmy s duchy (zdravím Patrika Svejzího), ale podívat se do detailu, jak musí svůj život trávit pracovně vytížená smrt a stejně jako všichni ostatní žonglovat s přáteli, vlastním rozvojem, prací, spokojeností nebo rodinou...to tu bylo přátelé v malých dávkách a mělo by se to napravit. Možná tomu The Life of Death pomůže.
A jsme opět na konci. Čeká nás poslední snímek o chlapcích na dobrodružné výpravě. Filmy s partičkou kluků jsou dobré v tom, že každý člen party do ní přináší určitou znalost. U Snake Bite je důležité vnímat, že se vždy najde v partě jeden chytrolín s knížkou a ten chytrolín dokonce trochu vypadá jako JÁ ve čtvrté třídě. Nechci vám toho moc prozrazovat o ději. Jediné, co můžu podotknout je, že u minulých dějů fungoval příběh spíš jako takový chleba, na který se mazalo sladké zpracování, ale zde je to naopak. Pořád se něco děje a vy si čím dál víc říkáte “A sakra…A sakra…A sakra…” A...tak to mám rád. Díky, že jste dorazili. Nezapomeňte si zapnout aspoň ty anglické titulky, ať trochu stíháte (bublinku máte vpravo dole) a uvidíme, jestli bude potřeba se tu ještě někdy sejít. Já doufám že ne :-)
4.
Máme tu první film a hned je tam sex. No není to celovečerní výhra? To co uvidíte bylo natočeno, a teď pozor, za 48 hodin. Komplet! Podle mě někdo z nás líných studentů nepracoval 48 hodin dohromady za celý život a podívejte jaké to může mít výsledky, když všichni začnem. Jak říkám u každého krátkého filmu, je fajn, že si tento formát může dovolit vynechat nějaké části příběhu. Tady se koukáte hlavně na dlouhý a bohatý úvod, poté je hodně zkrácený nějaký problém a do minuty přijde závěr s hlasitým wau nebo aspoň zafuněním pod nos :-)
DOKUMENTY: 6 minut:
Stále opakuji, že studnice kvalitních filmů, obzvlášť, těch na Youtube, začíná kriticky vysychat, a proto jsem využil příležitosti a zařadil jsem do pásma nějaké krátké dokumenty. Krátké neznamená 45 minut, jak jste asi zvyklý z hodin biologie, kde jste se maximálně dívali na buňky, rybičky nebo komplikovaný porod. U toho posledního se mý kamarádi smály a holky… holky ne. Zde vás naštěstí nic strašidelného nepotká. Tyto dokumenty se zaměřují na navození pocitu radosti. Abyste si u toho řekli: “To je hezké, že tu něco takové je.” Hodně z nich je o nějaké činnosti, tak si vyberte, co byste mohli začít v té vaší nudné a propocené karanténě začít dělat! Jdeme na to...dneska jsem takový málo informativní, že?
Časová smyčka je tu zas! Vlastně nevím, jestli už někdy byla tady u mě v kině, ale v jiných filmech je to často využívaný prvek. Všichni testosteronový chlapáci mi tu budou chválit Toma Cruise a jeho Na hraně zítřka a já bych jim řekl, ať se podívají také na letní komedii Palm Springs, ať trochu změknou. Filmy o časové smyčce jsou v drtivě většině případů na stejné motivy jako bylo vaše dospívání: Hlavní hrdinové se z v nich zkrátka snaží dostat ven!. Jakým způsobem to bude, už musíme nechat na šikovných tvůrcích, ale samozřejmě se nemusíte brzdit v typickém komandování a navádění hlavních hrdinů. Ideálně můžete povedenou radu doplnit něčím jako: To jsem říkal! To jsem říkal celou dobu! a když se vaše předpověď nenaplní... tak to prostě dokoukejte. Má to 12 minut.
Jestli jsem říkal, že časová smyčka je oblíbený prvek, tak to platí také o příbězích s výrazným outsiderem neboli mimočárníkem. Ten se většinou snaží dosáhnout na něco, co jeho lepší, silnější, hezčí nebo hubenější kamarádi mají. Dokáže to? Překoná se?
Ponořte se do myšlenek chudáka Ariho a držte mu palce, ať skóruje až to bude potřebovat.
K tomuhle jsem nestihl nic napsat, ale vyhrálo to Oscara
3.
Tříminutový film plný nečekaných vtipů a situací. Může se u něj dostavit známý pocit, kdy se vedle vás začne smát druhý divák, ale vy jste zrovna mrkli a nezachytili jste vtip během poslední milisekundy záběru. Aspoň v něčem má online kino výhodu. Ne každý má vedle sebe někoho, kdo si z něj dělá srandu, že nevidí všechny ty důmyslné vtipy, ať už se jedná o nějaký skvost Quentina Tarantina nebo Policejní akademii. Tohle je Clint a dávejte u něj pozor :-)
Každý příběh má začátek a konec. Tvůrci seriálů vám z peněženek tahají tisíce korun díky umění protáhnout vzdálenost mezi těmito prvky.
Zajímavé je, že oddalovaný konec z mé zkušenosti neštve lidi tolik jako jiný druh konce. Konec, který režisér neupřesní, nevysvětlí a nechá vás smutně stát s otevřenou pusou, jako ostraha Lidlu, když nemáte před vstupem do prodejny košík.
Takové závěry dokážou nejednoho diváka zachumlaného do komfortu příběhů se stoprocentní tečkou, pořádně naštvat a donutit k vrácení peněz za popcorn u občerstvení kina. Držte si palce, aby to nebyl váš případ.
Animované věci často vybírám kvůli tomu, že se v nich nemluví a nepotřebujete titulky, které u většiny filmů nejsou dostupné. V Bjornovi se trošku mluví, ale vypravěč se vám jen snaží říct, že se Bjorn snaží dostat do vikingského nebe – Valhaly díky hrdinské smrti. To mu ale vůbec nejde. Celkově se mi na filmu líbí vikingský přístup, kdy vaše smrt reprezentuje váš posmrtný život. Kdo umře jako vzorný Viking během boje a omámený alkoholem – ten se dostane do správného nebe. Kdo bude k smrti trapný, dostane se do nudného nebe. Bohužel na vaši smrt má také vliv místo, kde umřete, a to se Bjornovi lehce vymstí. Užijte si rozsáhlou sedmiminutovou ságu a popřemýšlejte do jakého nebe byste se právě teď, rozvalení na gauči dostali vy. Proč nejdete do hospody nebo za kamarády? Ale já se nebudu rozčilovat. Já už to pustím.
Styl videí, kdy se muž snaží balit holky byl na Youtube populární v době legrácek a “pranků”. Kdo si tento výraz nepamatuje, tak to byli ti lidé, co byli hrozně překvapení, když je někdo pětkrát za týden unesl, přepadl a všude v jejich bytě byly kamery. Základní premisu – zeptat se X holek, jestli by s vámi nešli na rande nebo měli sex rozjel youtube kanál whatever - jen krátce o statistikách - Chlapec, co zval dívky na rande měl úspěšnost 0 %. A kašlu na to, že se ptal i seniorů. Důležité je to zkusit. Dívka, co se ptala na sex, měla úspěšnost 7 ze 14. Abych neskončil tím, že dívky jsou v tomto ohledu mnohem úspěšnější, tak když se ptal na sex chlapec, měl úspěšnost...25 z 1000...na Tinderu.
Ale proč o tom mluvím. První případ, kdy se chlapec ptal žen na ulici “Budeš má přítelkyně”, se přetvořil do zlaté střední cesty s otázkou “Půjdeš se mnou na rande” a tak mohl vzniknout film, kde nikdo moc netlačí na pilu a všichni se lehce ušklíbají s nervózně pozvednutými rameny. Hlavní hrdina potká 15-17 žen (pardon, nepočítal jsem to přesně, jen jsem to rychle prolítnul) Nezbývá vám než si vsadit na výsledné skóre a jdeme na to.
Během dnešního online kina se snažím na maximum vytěžit youtube kanál Omeletto, charakteristický pro názvy svých filmů, protože většinou jsou dosti explicitní, jako například mnou vybraný A demon falls for a girl on the other side. Není to horror! Naopak...
Netradiční romantický příběh se odehrává mezi dimenzemi. Zásadní pro ocenění myšlenky filmu je vnímat svět kolem démona, který se snaží dopisovat s dívkou z reálného světa. Kde se nachází tento démon? V hlavě? Na jiné planetě? V jiné dimenzi? To vám zatím nepovím.
Film už je to poněkud delší a má sedmnáct minut. Tudíž už nebudu protahovat povídání a pouze zdůrazním, že není hezčího romantického daru než pořádného, červeného… ukulele.
Pásmo krátkých filmů zakončuji nominací na Oscara v podobě animované reklamy na otcovskou lásku. To se zkrátka nikdy neomrzí. Asi to je tím, že příroda zařídila, abychom měli své dcery rádi a nesnažili se je při první příležitosti udusit polštářem. Myslím si, že to od ní byla dobrá volba a kvůli tomuto silnému poutu se z nás snaží zákeřní filmaři ždímat nechtěné emoce. Abych nebyl pořád jen vázaný na dojmy z filmu, tak rád zmíním i technickou stránku. Každý tvůrce nemá doma plnou skříň Asiatů, co by mu tvořili dokonalé 3D animace, a proto se tvorba menších filmů snaží, co nejvíce napodobit 3D styl za pomocí dvourozměrné grafiky. K dokonalosti to dotáhl například film Klaus na Netflixu a One Small Step, který vám právě pustím nezůstává pozadu
2.
Režie: Vojta Kotek
Snowboarďáci a Rafťáci se potkávají ve filmu s vtipnými kulisami, ale přirozeným tématem lidského seznamování.
Pracuje se tu s personifikací lidských myšlenek.
Film reprezentuje mladou tvůrčí odvahu, která není limitovaná délkou filmu a dalšími přísnými nároky, které mohou podobné nápady, co uvidíte ve filmu rozsekat na cucky.
Hezky se na tom sleduje, že každý někdy začínal a nyní můžeme všechny herce režiséra považovat za významné osobnosti, ale v mládí také běhali po barech, kámoších a natáčeli studentské filmy.
Pozor na rozporuplný konec, který nemají rádi odpůrci nezodpovězených otázek
Může se zdát, že krátké romantické filmy jsou na jedno brdo, ale není tomu tak. Tento dojem vytváří koncentrace děje do pár minut. V normálním případě se na stominutový příběh navážou často neatraktivní dějové linky, aby vás odvedli od jednoduchého vzorce:
seznámení
zamilovanost
bude někde problém
zakončení – dobře, špatně
Love Tap tyto fáze trochu porušuje a zaměřuje se především na silnou disciplínu sentimentálních mladíků s názvem: “představ si, jak by to bylo krásné, kdybychom byli spolu”
U prvního filmu jsme mohli vidět, že krátké filmy jsou hojně využívané pro testování nápadů, které se v případě velkého ohlasu mohou rozpracovat do velkého filmu. Byli byste překvapení, z kolika kraťasů vyrostl jejich delší brácha: Saw, Sbal prachy a vypadni, Sin City.
Tuhle myšlenku teď vlastně zabiji, protože Tik Tok to do velkého filmu nedal, ale podobné hrátky s časem jsme mohli vidět nedávno v Tenetu, Na hraně zítřka nebo v mém oblíbenci Palm Springs.
Přeji vám dobrého pamatováka, abyste všechno bedlivě sledovali a díky tomu si na konci filmu mohli říct - A jo! To bylo jasný!
Krátká věc s jediným poselstvím – je dobré mít kamarády. Drobné rituály nás mohou v těžkých dobách držet nad vodou. Někdo chodí na dorty, někdo se schází večer u hraní videoher atd.
Na dvouminutovém snímku True je vidět, že v něčem mají kňourající dědečkové a babičky pravdu. V minulosti byl svět bez technologií hezčí z pohledu těchto rituálů. Scházet se a volat si má přeci jen větší kouzlo než řádky na displeji.
V animovaných krátkých filmech se jede hlavně přes technologickou stránku. Vždy tam najdete pokusy o vytvoření nejroztomilejší postavičky, z které se poté určitě tahají důležité názory diváků a poté mohou vzniknout postavy typu Wall-E nebo Baby Yoda, jež se následně začnou prodávat po kilech a vydělávat víc peněz než samotný film.
Animáky mají také své kouzlo z důvodu časté absence dialogů a tím pádem se musí draze najatí japonští animátoři snažit dokonale vykreslit veselé a smutné pohledy postav do posledního detailu v podobě zkroucené pusy.
Nechybí konec připomínající váš život – aha, teď jsem konečně našel svůj smysl života! Omyl! Zase jsi udělal krok vedle. (sarkastický smích, pomlka)
Život před nás mnohdy staví problémy, které nemůžeme vyřešit a my jako výkvět moderní civilizace nemůžeme veřejně křičet, mlátit kolem sebe, lehnout si na asfalt nebo strčit ruku na plotýnku vařiče. Spoutaní do svěrací kazajky s nápisem: No, tohle se teď zrovna nehodí, nedělej to! nám brání v duševním klidu. Ve filmu DOST! uvidíte, co se stane, když tyto limity neexistují.
Romantika podruhé. Pro pravidelné návštěvníky online kina se zde dokonce opakuje motiv s psaní cedulek mezi kancelářskými budovami s nepříjemnými open spacy. Dříve jsme mohli vidět film Paperman, kde kouzelné vlaštovky přitáhly nesmělého mladíka k jeho souzené dívce. U filmu Signs je příběh více realistický a hlavní hrdina si musí svoji stydlivost a nejistotu tvrdě odmakat.
Do karet mu hraje klasické, nereálné filmové klišé, že žena udělá první krok, aby se začlo mezi dvěma lidmi něco dít.
Pokud se mnou nesouhlasíte a považujete tento způsob seznamování za standardní, tak mě neváhejte pozvat na kafe. Pokud už někoho máte tak řekněte kamarádce. Stereotypy se musí bourat. Pojďme do toho ženy!
Na závěr večera jsem pro vás připravil vaši denní dávku naděje. Říká se, že podobná videa by člověk neměl sledovat moc často. Je zdravé pustit si jednou za týden pána, co má za sebou červené logo a říká vám, jak jste úžasní nebo jak můžete změnit svůj život a s ním celý svět, ale nic se nemá přehánět nebo se z vás stane seberozvojový feťák.
No, snad nám tento problém nehrozí.
Nick Vujicic je reálná postava. Narodil se bez nohou a rukou. Umí si čistit zuby, psát na klávesnici dvacet slov za minutu a je nadšený hráč golfu.
Lidé bez končetin mohou ke svému osudu zaujmout několik postojů. Někdo život protrpí, někdo je svým hendikepem motivován, někdo žije spokojený život a je tu také skupina, která z něj udělá svoji osobní značku na přednášky a knihy (surfařka Bethany Hamilton). Nevidím na tom nic špatného, pokud se nepere jedno prádlo pořád dokola. Nick dělá svojí práci dobře a jeho videa nebo knížku si klidně prohlédněte, ale pamatujte, co jsem vám říkal o tom motivačním fetování :-)
1.
The short film was screened at 265 different film festivals and has won 77 accolades from all film festivals and has received critical acclaim.[5] Because of this, both Frey and Kranzler moved to the United States in October and are working at Walt Disney Animation Studios and Pixar respectively.[6] Frey has worked on both Zootopia and Moana.[7] Kranzler has worked on Finding Dory, Cars 3 and Coco.[8]
Snímek vytvořený CGI technologií získal hlavní cenu na festivalu webových animací a mladý autor, který studoval vizuální design na Hanyang University a jako výtvarník získával zkušenosti ve studiu Alfred Imageworks, ho již rozpracovává do celovečerního filmu.(Anifilm
Paperman is a 2012 American black-and-white computer-cel animated romantic comedy short film produced by Walt Disney Animation Studios and directed by John Kahrs. The short blends traditional and computer animation, and won both the Academy Award for Best Animated Short Film at the 85th Academy Awards[3
Paperman made its home media debut on the Blu-ray and DVD releases of Wreck-It Ralph on March 5, 2013
Currently, Snider resides in Los Angeles, California where he is developing multiple projects for film, commercials, and television. He is working with New Line Cinema to adapt "Fool's Day" into a feature film with Edward Norton attached to produce.[6]
Koncept jiné reality, která dává člověku nadpřirozené možnosti - nerozbíjí auta, nerozestupuje polévku jako Božský Bruce, ale začne objevovat něco, co ho rozveselí, zraní, potěší atd.
Naturalistický videozáznam "náhodně natočeného" dialogu přiopilého syna Igora s vlastní fenomenální matkou, která mu při nečekané návštěvě 26 minut non stop spílá za jeho studentský způsob života. . :-) Spolu se snímkem "Sen o vážné věci" oceněn první cenou za dokumentární režii na přehlídce FAMU SUOČ 1989. Protože předsedou poroty byla Věra Chytilová, chtěla dát filmu i hlavní cenu za střih, protože v dokumentu v podstatě žádný není... Díky tomuto otřesnému dokumentu (s pozitivní pointou!) získal Igor na škole přezdívku Federico Chaunini.
Komentáře
Okomentovat